Terberová Helena

Rok narození :	1963
Domovská stáj :	JS Likoli Liběšice
Vzdělání :	VŠ
Zaměstnání :	Dětská lékařka
Zájmy :	Rodina a jiná zvířena. Příroda a toulky v ní. Ráda si přečtu knížku nebo kouknu na pěkný film.
Ostatní sporty :	Lyžování, kanoistika, turistika, plavání – to vyhledávám. Ostatní sporty mě většinou baví také, ale je jen otázkou příležitosti, zda 1x ročně nebo jednou za život.
Od kdy jezdím :	Maminka mě přivedla do jezdeckého oddílu v Litoměřicích někdy před mým 10. rokem. Z dnešního pohledu vidím, že jsem vlastně nejezdila, že jsem se tam několik let jen vozila. Ale škola života a škola udržení se na koňském hřbetě to byla úžasná.
Jezdecký nebo jiný vzor :	Vzory, kterým jsem se snad přiblížila: Moji rodiče a bráška. Maminka, po které jsem převzala ordinaci, jejím přístupem k pacientům. A všichni tři jsou mi vzorem jejich tolerancí a schopností pomoci a být oporou. Vzor, kterému se nikdy nepřiblížím: Manžel. Schopností celé dny a noci prosedět nad materiály, které je potřeba zpracovat. Nad tabulkami, grafy, výpočty, pravidly, výnosy, zprávami a zápisy. Zodpovědností a dochvilností.
Cíle do budoucna :	Stejné jako jiné mámy. Několikero tanečních, několik řidíčáků, několik přijímaček a doufám, že i několik promocí. A pak třeba i nějaká ta svatba a vnoučata. Moc ráda bych také dostavěla náš dům a přestala bydlet „na stavbě“. V koňském světě je mým velkým cílem vychovat z našich hříbat a mladých koní budoucí vytrvalostní šampióny. Nejbližším závodním cílem je Mistrovství světa 2012 v Euston Park, kde se chystám s Nikayou útočit na slušné umístění.
Nejlepší kůň :	Současnou největší favoritkou je samozřejmě Koryna. Letos 19 letá hucularabka, která i teď strčí svou vytrvalostí a nadšením kdejakého mlaďocha do kapsy. Zažily jsme toho spolu strašně moc a ona mě má přečtenou stejně jako já ji. Největší souznění jsem ale zažila s valachem ČT Karlem. Poté, co mě po několika měsících snahy o přiježdění přestal nekontrolovatelně unášet v dál, nepotřebovala jsem uzdečku, pobídky, nic. Stačilo si pomyslet. Pod kůži se mi jich ale dostalo víc – poníci Lussy, Šaron a Kaštan. Koně Ganges, Shekel, Kánon a vlastně všichni, kteří nám řehtají vzadu za domem. Největší dětskou láskou z řádu koňovitých byl 30 centimetrový šedivý oslík na kolečkách, kvůli kterému jsem hrozně ráda jezdila na návštěvu k tetě do Prahy. V mých představách vždycky ožil, vyhrávali jsme Velkou pardubickou, cválali po loukách, zachraňoval mě před lupiči… A největší nadějí je pro mě teď 10 letá Nikaya de Paute, kterou jsme si přivezli z Francie od Gerarda Larieho.
Trenér :	Sám sobě sebou samým :). Sbírám zkušenosti kde se dá. Ovlivnil mě např. Gerard Perras a MUDr. Karol Hollý. Žádný konkrétní trenér ale není.
Jezdecké cíle do budoucna :	Asi jsem to uvedla o pár odstavců výše.
Kde nejčastěji trénuji :	V okolí Liběšic, kde bydlíme. Jsou tu pole, louky, lesy, rokliny a kopce. Nádhera. Před závody v poušti jsme několik měsíců vozili pravidelně koně i na tréninkové pískové dráhy na hipodrom do Mostu. Občas využijeme vyšších kopců Českého středohoří nad Litoměřicemi.
Zajímavý zážitek z endurance :	Nevím, jestli zajímavý, ale pro mě velice silný. ME ve Floracu, kde jsme jely 140 km spolu s dcerou Markétou nádhernou přírodou Francouzského středohoří. Závod to byl pro koně neuvěřitelně obtížný s nasčítaným převýšením 4500m, ale ti naši koníci hltali kilometry jako nic, my s Ketkou jsme byly v pohodě a celou tu společnou jízdu jsme si vychutnaly a užily. To si v sobě ponesu a k tomu se budu vracet, až mi jednou bude ouvej.
Nejobtížnější závod :	Jednoznačně 60 km v Myšlíně - myslím že v r. 2001. Tak zničená jsem nebyla z žádného jiného závodu. Chtělo se mi zvracet, bolel mě celý člověk a nohy byly jako sulc. Nechápala jsem, že někdo může ujet třeba i 100 km!
Sponzor :	Závodím jen díky manželovi. Rodinný rozpočet stačí pokrýt jen část nákladů a já nejsem ten, kdo je schopen oslovit sponzory a „ošéfovat“ výjezdy. A tak jen díky Tondovi mohu poděkovat těmto společnostem: Czech coal a.s., Czech coal servis a.s., Vršanská uhelná a.s. Litvínovská uhelná a.s., Ústecký kraj, obec Liběšice.

Vybrané úspěchy :

Koryna získala koně roku 2004 a 2005. Zúčastnily jsme se spolu 3x Mistrovství ČR, 2x jsme vyhrály, jednou jsme byly druhé.
Vyhrály jsme 120 v Koczku v Polsku, ve Fisherhude v Německu na 160 jsme byly druhé. Jako první zástupci Čech jsme dokončily Mistrovství Evropy, a to v Compiegne ve Francii v r. 2005. Byly jsme tehdy 30.
S Nikayou de Paute jsme si v r. 2011 doběhly pro 17.místo na ME ve Floracu.
Joulik de Villeneuve byl pak mým partnerem na 160 km H.H. President´s cupu v UAE 2012. Ze 128 startujících jsme byli 38. a v soutěži týmů bronzoví.

Kompletní výpis závodů :	na www.vytrvalost.com